Myšlenky z Cremony
Po dvou letech se moji kolegové Dominik a Jiří vydali na veletrh Cremona Musica 2026. Z dřívějších návštěv přiváželi kontakty, nápady a chuť něco nového v houslařské dílně vyzkoušet. Tentokrát jsme po jejich návratu řešili hlavně to, kolik skutečné výroby v evropském houslařství ještě zůstává.
Co přivezli kolegové z Cremony
Se Sdružením houslařských dílen jsme Cremonu navštívili několikrát, například v roce 2013. Kolegové potom jezdili zpravidla ob rok. Oproti minulým návštěvám popisují méně ruchu, méně známých výrobců a méně návštěvníků na výstavišti, ve městě i v muzeu houslí. Papírové katalogy a letáky téměř zmizely, vše je na internetu. Je to jejich dojem z návštěvy; pořadatel za celý letošní veletrh uvádí přes 450 vystavovatelů.
Asijští vystavovatelé podle odhadu kolegů tvořili asi čtvrtinu těch, které na veletrhu viděli. Asijských výrobků ale bylo více: nabízely je i evropské firmy. Z rumunské nabídky kolegy zaujali hlavně prodejci rezonančního dřeva, především javoru. Hotové rumunské nástroje pro ně byly na letošním veletrhu méně viditelné.
Co dnes znamená evropský nástroj
Kolegové mluvili s německými a italskými dílnami, které nakupují v Číně bílé, tedy postavené, ale nenalakované nástroje. V Evropě je lakují, osazují a seřizují. Jedna německá dílna zaměřená na violoncella popsala tři kvalitativní řady. U prvních dvou nástroje především dokončuje a lakuje, u třetí je také otevírá a upravuje tloušťky horní i spodní desky.
To samozřejmě vyžaduje zkušenost a řemeslnou dovednost. Lakování olejovými laky měli němečtí kolegové zvládnuté dokonale. O původu nástrojů navíc mluvili až překvapivě otevřeně: vysvětlovali, odkud pochází materiál a co sami upravují. Evropské dokončení je hodnotná práce. Stavba celého nástroje v Evropě je však něco jiného.
Předvedená violoncella byla podle kolegů z kvalitního evropského dřeva a zpracováním srovnatelná se špičkovou evropskou manufakturou. Cenově odpovídala našim koncertním manufakturním violoncellům. Čínské místo výroby na nich nepoznali ani houslaři se čtvrtstoletím praxe. Podstatné je právě to evropské dřevo: z jeho vzhledu nelze vyčíst, na kterém kontinentu z něj někdo nástroj postavil.
Oslovená dílna prodává přes dealery; podle jejího vysvětlení připadá přibližně třetina prodejní ceny distribuci. Sama se tak může soustředit na dokončování nástrojů. Ani dovozní clo tento model zásadně nekomplikuje: základní smluvní sazba EU pro housle a ostatní smyčcové nástroje činí v roce 2026 3,2 procenta.
Ekonomicky to dává smysl. Myslíme si ale, že pro řemeslo je problém, pokud evropské dílny postupně přestávají nástroje stavět. S výrobou mizí práce pro houslaře, uplatnění pro absolventy i možnost předávat zkušenosti. Lakovat umíme krásně. Byla by škoda, kdybychom časem už neměli koho naučit celý postup stavby nástroje.
Javor není pokaždé stejný javor
U nástrojů z místního asijského dřeva je situace jiná. V evropském houslařství tradičně pracujeme se smrkem ztepilým (Picea abies) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus). V asijském nástrojařství se používají i jiné druhy, například javor označovaný jako Acer mono. Čínský výzkum rezonančních smrků pracuje mimo jiné s druhy Picea asperata a Picea likiangensis. Nejde tedy jen o stejné stromy vyrostlé na jiném světadílu.
Z naší dílenské zkušenosti některé asijské javory poznáme podle kresby a struktury. Pro houslaře to není drobnost: potřebuje znát materiál, jeho pružnost, hmotnost i chování při stavbě. Samotný zeměpisný původ však nerozhoduje o kvalitě každého kusu. A čínský nástroj z evropského javoru je jiný případ než čínský nástroj z místní dřeviny.
Evropské dřevo přes Asii zpátky domů
Evropský smrk a javor mohou odcestovat do Asie a vrátit se jako hotový korpus. Jiří zná podobný obchod i z Valašska, kde bydlí: produkce některých pil míří v kontejnerech do Číny, protože tamní odběratelé nabídnou za moravské dubové či bukové dřevo lepší cenu. Tady nejde o houslařský materiál, ale princip je stejný: vyvezeme surovinu a později kupujeme výrobek.
Lodní přeprava je na tunu nákladu úsporná, ale cesta do Asie a zpátky přidává dopravu a emise, které evropská stavba z evropského dřeva nepotřebuje. Přesnou celkovou uhlíkovou stopu jedněch houslí bez výrobních údajů nespočítáme. Proč však má dřevo pro evropského hudebníka absolvovat takový výlet ještě dřív, než se na nástroj poprvé zahraje?
Zázemí pro výrobu tu stále máme. Alpentonholz Pahler se věnuje výběru a přípravě rezonančního dřeva; Andreas Pahler je houslař a lesník. My materiál nakupujeme také u firmy Andreas Gleissner v Bubenreuthu, jejíž rodinná historie sahá do roku 1905. V Evropě máme také výrobce kobylek Despiau ve Francii a Teller v Německu, struny Pirastro či Thomastik-Infeld nebo kolíčky a struníky Wittner. Potřebujeme ale i dílny, ve kterých budou dál vznikat samotné nástroje.
Hudebníci a houslaři se potřebují
Od některých hudebníků z našeho okolí slýcháme únavu, nespokojenost s vedením a obavy o peníze. Spory o financování kultury za ministra Oty, jehož působení na nás příliš kompetentně nepůsobí, klidu nepřidávají. Zástupci divadel, orchestrů a sborů upozorňují na nedostatek prostředků. Z nadšení se dá chvíli hrát. Struny se za ně ale koupit nedají.
Bez hudebníků se houslaři neuživí. Hudebník zase potřebuje dostupnou dílnu pro opravy, seřízení a průběžnou péči o svůj nástroj. Nový nástroj lze objednat z druhého konce světa, ale místního houslaře tím nenahradíme. Podpora hudebního školství a orchestrů proto souvisí i s budoucností našeho řemesla.
Co se snažíme zachovat my
Na schönbašskou tradici navazujeme konkrétní prací. Dominik a Jiří stavějí vlastní mistrovské nástroje od začátku. Vedle toho spolupracujeme s evropskými manufakturami. Kolegové a kamarádi houslaři ze Sudet pro nás stavějí také bílé nástroje z evropského dřeva, které u nás dokončujeme, lakujeme a osazujeme. Známe lidi, kteří za touto prací stojí. Tykáme si, voláme si, vzájemně si kritizujeme práci a vycházíme si vstříc. Potkáváme se i s rodinami. Jsme z jednoho houslařského hnízda.
U našich nástrojů používáme zmíněné evropské struny, struníky a kobylky. Část osazení pochází z Indie. Evropský původ každého šroubku neslibujeme; na evropském dřevě a zdejší stavbě těchto nástrojů nám ale záleží.
Nejsme poslední v Evropě, jsme ale jedni z mála. Chceme zachovat celý postup: od výběru dřeva přes stavbu až po hotový nástroj. My se možná uživíme i jinak. Zkušenosti, které se přestanou předávat, se však obnovují mnohem hůř než obchodní značka.
Když si u nás vyberete takto postavený nástroj, podpoříte české řemeslo, evropské dílny a dodavatele. Jeho korpus navíc nemusel cestovat přes oceán tam a zpátky. Přijďte si ho vyzkoušet. Především musí dobře hrát; původ a lidé za ním jsou další dobrý důvod k výběru.
A jedna dobrá zpráva z Cremony na závěr: podle kolegy mají nejlepší zmrzlinu pořád u Pierrota vedle katedrály. Aspoň v něčem tedy panuje jistota.
____________________________________________
Použité zdroje a literatura
Článek vychází z osobních postřehů kolegů Dominika a Jiřího z návštěvy veletrhu Cremona Musica 2026 a ze zkušeností naší dílny. Faktické souvislosti doplňují následující zdroje.
CREMONAFIERE. Music Trade Show Boosts Italian Exports: From High-End Luthier Craftsmanship to Tech, a Sector Showing Strength on the Global Market. Online. Cremona Musica, 4. 10. 2026. Dostupné z: cremonamusica.com. [cit. 2026-10-27].
EVROPSKÁ UNIE. Celní sazebník 2026. Online. Kapitola 92: Hudební nástroje; jejich části a příslušenství. Dostupné prostřednictvím Českého statistického úřadu z: csu.gov.cz. [cit. 2026-10-27].
GLIGA, V. G.; STANCIU, M. D.; NASTAC, S. M. a CAMPEAN, M. Modal analysis of violin bodies with back plates made of different wood species. Online. BioResources. 2020, roč. 15, č. 4, s. 7687–7713. Dostupné z: bioresources.cnr.ncsu.edu. [cit. 2026-10-27].
LIU, Yixing; SHEN, Jun; TIAN, Zhanli; OKANO, Takeshi a WADA, Masahisa. Study on relationship between sound vibration parameters and growth ring width and latewood percentage of Picea genera wood. Online. Scientia Silvae Sinicae. 2001, roč. 37, č. 6, s. 86–91. Dostupné z: html.rhhz.net. [cit. 2026-10-27].
ONO, T. Musical Instruments: Materials. In: Encyclopedia of Materials: Science and Technology. Elsevier, 2001. Online výňatek dostupný prostřednictvím ScienceDirect Topics z: sciencedirect.com. [cit. 2026-10-27].
INTERNATIONAL MARITIME ORGANIZATION. Fourth IMO greenhouse gas emissions study – highlights published. Online. 23. 3. 2021. Dostupné z: imo.org. [cit. 2026-10-27].
ALPENTONHOLZ ANDREAS PAHLER. Alpentonholz Andreas Pahler. Online. German Pavilion: Music China 2026. Dostupné z: music-china.german-pavilion.com. [cit. 2026-10-27].
NAMM. Manfred Gleissner. Online. Oral History Program. Rozhovor ze dne 13. 4. 2018. Dostupné z: namm.org. [cit. 2026-10-27].
ČT24 a ČTK. Kulturní instituce a odbory požadují stejnou částku z rozpočtu, jaká byla loni. Online. Česká televize, 7. 4. 2026. Dostupné z: ct24.ceskatelevize.cz. [cit. 2026-10-27].