~ Mistrův vlastní životopis ~

Pavel Celý st.

(1950 - 2020)

Pavel Celý st.



Datum narození: 29. října 1950Vzdělání: vyučený houslař, Střední průmyslová škola dřevařská, dřevařský inženýr, učitel odborných předmětů pro střední školy. Houslařem od vyučení v roce 1969.Rodina: manželka Alena, synové Pavel a OndřejKoníčky: historie

Pocházím z Kyjova, z poválečné generace, s dětstvím šťastným na pozadí budování socialismu, kolektivizace zemědělství a dvojí výchovou. Jednak doma, náboženskou, masarykovskou a na druhé straně ve škole soudružskou. Žili jsme na vesnici, Bohuslavice u Kyjova, s úpadkovým JZD, kde pracovala maminka, otec byl úředníkem na dráze. Místo mateřské školky se o mne starali praprarodiče. Pradědeček a prababička, ročník 1879 a 1880. Praděd vyráběl proutěné koše uprostřed kuchyně a prababička se o nás starala (o mě a bratra Petra, staršího o dva roky). To byl můj první kontakt s dřevařským řemeslem. Můj děd, jehož příjmení nosím, byl zase zámečník, ale už důchodce (ročník 1888) a druhý děd z matčiny strany traťový dělník, tedy železničář. Ten se narodil v r. 1900. V době mého dětství měli všichni jmenovaní dědové vinohrady a celoročně se věnovali vínu, a to nejen produkci.

Od roku 1957 je můj život propojen s houslemi. Začalo to v hudební škole v Kyjově, kde byl mým prvním učitelem žák Leoše Janáčka. Já a housle nebyla žádná velká láska, na straně druhé jsem cítil, že by byla škoda hraní nechat. Housle mi nakonec pomohly při ukončení základní školy uniknout zemědělství. Každá rodina vlastnící nějaké pozemky v péči JZD měla dodat jednoho zemědělce. Bratr v té době maturoval a hlásil se na vysokou zemědělskou, ale to nevyhovovalo, byli potřeba traktoristé. Housle byly argumentem, že mě propustili do učení v Lubech u Chebu.
Jedinou možností vyučit se houslařskému řemeslu byla učňovská škola při závodě Cremona, který patřil k podniku Československé hudební nástroje v Hradci Králové. Po praktické stránce mi učení velmi vyhovovalo, s teoretickým vzděláním to bylo horší a brzy jsem poznal, že bych se měl snažit o maturitu. Jeden z učitelů mně doporučil dřevařskou průmyslovku v Bystřici pod Hostýnem a závod mě poskytl k tomu stipendium. Šlo sice o příbuzný obor, ale po technické stránce na vysoké úrovni, z čehož jsem těžil i po několika letech při studiu dřevařského inženýrství. Na střední škole jsme se poznali i s mojí budoucí manželkou. Oženil jsem se v roce 1975, po ukončení vojenské služby.
Práce v mateřském podniku mně velmi vyhovovala, byl jsem u staleté historie i současné praxe výroby houslí v Lubech u Chebu, dřívějším Schönbachu. Mohl jsem sledovat výrobu sortimentu od školních nástrojů až po mistrovské. Při práci jsem ještě vystudoval vysokou školu, ale lákala mě i houslařská praxe. Podle svých představ jsem v 80. letech napsal učebnici technologie pro učňovský obor výroby strunných hudebních nástrojů. Ta se používala víc než 20 let na učilišti v Lubech. Pedagogikou vzdělávání houslařů a historií oboru jsem se zabýval už ve svojí diplomové práci. To jsem potom rozvinul v bakalářské práci.
Po převratu v roce 1989 jsem zanechal zaměstnání coby inženýr a pustil se do houslařské praxe ve svojí dílně na plný úvazek. Mojí snahou bylo prakticky si projít technologické postupy, jak se praktikovaly od středověku přes jednotlivá slohová období po současnost. Začal jsem stavbou fidul (historický hudební nástroj), pokračoval starými violami až po současné nástroje houslové rodiny (housle, violy, violoncella až po kontrabas). Moji snahu podpořil i zájem o „staré hudební nástroje“ a získal jsem na vlastní produkci dostatek zákazníků.
V koncem 90. let jsem se rozhodl, abych plně využil svoje možnosti, učit adepty tohoto oboru. Pochopení pro svůj záměr jsem našel na Středním odborném učilišti v Luhačovicích, kde byli ochotni rozšířit vyučované uměleckořemeslné obory o stavbu strunných hudebních nástrojů. Oni učili všeobecně vzdělávací obory, já speciální technologii, materiály a praxi stavby nástrojů. Syn Pavel mezitím dokončil studia muzikologie. Nejdříve si doplnil maturitu o náš obor a zapojil se jako učitel k vyučování svých budoucích kolegů v dějinách hudby a hudební teorie.
Dílnou a učením v průběhu 20 let prošlo asi 13 adeptů řemesla a několik dalších neúspěšných. V současné době se praxi věnuje, pokud vím, 7 absolventů, z toho jedno děvče (učením prošly čtyři).

Přehled zaměstnání
1966 – 1969: učební obor, Československé hudební nástroje, závod Cremona Luby u Chebu
1969 –1973: studium Střední průmyslová škola dřevařská Bystřice pod Hostýnem
1973 – 1975: základní vojenská služba
1975 – 1984: zaměstnán v závodě Cremona podniku Československé hudební nástroje v Lubech u Chebu
1985 – 1987: zaměstnán, Generální ředitelství Nábytkářského průmyslu v Brně, Radnická 11
1987 – 1988: zaměstnán UP závody Bučovice, závod Koryčany
1988 – 1990: zaměstnán TRUD Bzenec
1990 – 1997: OSVČ - houslař
1997 – dosud: zaměstnán Houslařská dílna - Pavel Celý



Ing. Pavel CelýV Kyjově dne 3.5.2006

+420 608 513 213

© Created by

c.ylec%40anlidz

All rights Reserved

+420 608 513 213

© Created by

c.ylec%40anlidz

All rights Reserved