Ohlédnutí za pátým ročníkem Houslařské konference: od přednášek k praktickým workshopům
V sobotu 8. listopadu 2025 se v Novobarokním domě společnosti PROEBIZ v Moravské Ostravě uskutečnil již pátý ročník Houslařské konference. Setkali se zde profesionální i amatérští houslaři, restaurátoři, hudebníci, pedagogové, muzejní pracovníci a další lidé, které spojuje zájem o stavbu, opravy, historii a zvuk hudebních nástrojů.
Ani tentokrát nechyběla mezinárodní účast. Vedle hostů z různých částí České republiky přijeli také kolegové ze Slovenska a Polska. Pátý ročník navíc poprvé pokračoval i v neděli praktickými miniworkshopy.
Od lidového houslaře k houslařství v Kladsku
První část programu ukázala, že dějiny houslařství nejsou tvořeny pouze slavnými mistry a nástroji uloženými v muzeích. Anna Pohořálková a Tomáš Pospíšil představili Josefa Janošce z Kelčovského sedla – lidového houslaře, muzikanta, zpěváka a tanečníka. Vedle dochovaných svědectví a zvukových záznamů se věnovali také nástrojům pocházejícím z dílny bratří Janošců.
Příspěvek věnovaný lidovému houslaři Josefu Janošcovi a dochovaným nástrojům
Joanna Gul a Tomáš Pospíšil následně přiblížili houslařství v Kladsku. Tento kulturně pestrý region ležící na rozhraní českého, polského, německého a rakouského prostředí představuje zajímavou, ale dosud jen málo probádanou kapitolu dějin výroby hudebních nástrojů. Příspěvek ukázal také obtížnost pátrání po konkrétních houslařích a dochovaných nástrojích.
Konzervace, akustika a experimentální stavba nástrojů
Lukáš Macura se věnoval možnostem využití ionizujícího záření při konzervaci hudebních nástrojů. Tato metoda může za určitých okolností pomoci při likvidaci biologických škůdců, současně však vyžaduje odborné posouzení konkrétního materiálu, konstrukce nástroje i možných rizik.
Karel Vrbík propojil interpretační praxi, biomechaniku a akustické měření. Zabýval se vlivem ramenních opěrek na způsob držení nástroje i na akustické vlastnosti houslí. Jde o téma, které se bezprostředně dotýká hudebníků i houslařů: drobná změna v kontaktu nástroje s tělem hráče může ovlivnit pohodlí při hře, vnímání zvuku i samotné vibrace nástroje.
Jiří Höhn představil výsledky experimentální stavby lidových smyčcových nástrojů. Zaměřil se zejména na dlabané nástroje s monolitickým korpusem a jejich basové varianty. Praktické experimenty pomáhají lépe pochopit historické výrobní postupy, konstrukční možnosti i zvukové vlastnosti nástrojů, které se často dochovaly pouze v omezeném počtu exemplářů.
Politury, houslařské viněty a pohled interpretky
Odpolední část programu se přiblížila každodenní práci restaurátorů a houslařů. Josef Filip porovnal systémy politurování používané při restaurování historického nábytku a smyčcových nástrojů. Přestože se jednotlivé obory liší, mohou se navzájem obohacovat zkušenostmi s přípravou povrchu, nanášením materiálů a konečnou úpravou.
Lucie Janáčková se věnovala konzervaci a restaurování papírových vinět uvnitř hudebních nástrojů. Tyto nenápadné štítky mohou být důležitým historickým pramenem, zároveň však bývají poškozené nečistotami, vlhkostí, kyselostí papíru nebo neodbornými zásahy. Příspěvek ukázal možnosti jejich bezpečného snímání, čištění, odkyselování a doplňování.
Houslistka Elen Machová nabídla pohled interpretky staré hudby na barokní a současné housle. Mluvila o držení nástroje, střevových strunách, způsobu hry i rozdílech ve zvukovém ideálu. Pro houslaře je přímá zkušenost hudebníka mimořádně důležitá: nástroj totiž není pouze řemeslným nebo historickým předmětem, ale především prostředkem k vytváření hudby.
Sobotní přednáškovou část uzavřel Martin Heřkovič tématem retušování smyčcových hudebních nástrojů. Retuš není jen otázkou správného odstínu a technického zvládnutí materiálu. Je také rozhodováním o rozsahu zásahu, respektu k původnímu laku a čitelnosti historie opravovaného nástroje.
Martin Heřkovič a jeho příspěvek o retušování houslí
Návštěva ostravského Citerária
Po skončení sobotního programu navštívili účastníci ostravské Citerárium manželů Folprechtových. Sbírka nejrůznějších druhů citer nabídla možnost vidět zblízka konstrukční typy, které se dnes v běžné hudební praxi objevují jen zřídka.
Pro mnohé účastníky šlo o mimořádný zážitek. Setkání s nástroji v soukromé sbírce přirozeně doplnilo témata konference o další historické, konstrukční a sběratelské souvislosti.
Poprvé také praktické workshopy
V neděli 9. listopadu pokračovala konference třemi praktickými miniworkshopy. Martin Heřkovič předvedl práci s retušovacími laky, pigmenty a štětci. Josef Filip ukázal různé postupy povrchové úpravy a politurování. Karel Vrbík se věnoval akustickému měření houslí a porovnávání nástroje s ramenní opěrkou a bez ní.
Praktická část umožnila účastníkům sledovat jednotlivé postupy z bezprostřední blízkosti, ptát se na konkrétní problémy a porovnávat vlastní zkušenosti. Právě propojení odborného výkladu s ukázkou práce se ukázalo jako velmi užitečné. Do budoucna proto chceme v tomto dvoudenním formátu pokračovat.
Pět ročníků společného setkávání
Pátý ročník potvrdil, že se z původně komorního setkání postupně stala pravidelná mezioborová akce. Jejím cílem ale nadále není napodobovat formální vědecké konference. Důležitější je otevřená diskuse, praktická využitelnost předávaných poznatků a osobní kontakt mezi lidmi, kteří se na hudební nástroj dívají z různých stran.
Více o základní myšlence celé akce píšeme v článku Houslařská konference jako místo setkávání. Pořadatelem konference je Sdružení houslařských dílen a řezbářů ve spolupráci s Ateliérem houslařů Ostrava.
Informace o připravovaném šestém ročníku najdete na stránce Houslařská konference 2026. Přehled předchozích setkání postupně doplňujeme v archivu minulých ročníků.
Děkujeme všem přednášejícím a účastníkům za jejich energii, zájem a přátelskou atmosféru. Za organizační podporu děkujeme Petře Pospíšilové, za finanční podporu společnosti AZ GEO, za mediální partnerství Magazínu Patriot a za prostory a technické zázemí společnosti PROEBIZ. Fotodokumentaci pořídili Dita Pepe, Petr Hrubeš a další fotografové, videodokumentaci Matouš Řeháček.