Jak správně vyměnit struny na houslích
Výměna strun na houslích vypadá na první pohled jednoduše. Starou strunu sundáme, novou natáhneme a naladíme. Důležité ale je měnit struny postupně, jednu po druhé – nikdy ne všechny najednou.
Při výměně je navíc dobré hlídat několik detailů: správné navinutí struny na kolíček, stav drážek v horním pražci a kobylce a především polohu samotné kobylky. Při nevhodném postupu se může kobylka naklonit nebo spadnout a v některých případech může uvnitř nástroje spadnout i duše.
Pokud si nejste jistí, zda už vůbec nastal čas na výměnu, přečtěte si také článek Jak často měnit struny na houslích.
Dobrou zprávou je, že při správném postupu zvládne běžnou výměnu strun i poučený hráč. A pokud si na ni netroufáte, není důvod se tím trápit. Pro profesionálního houslaře je běžná výměna strun otázkou několika minut a zároveň při ní může zkontrolovat i základní seřízení nástroje.
Struny měňte vždy jednu po druhé
Pokud k tomu není zvláštní důvod, doporučujeme při běžné výměně strun nesundávat všechny čtyři struny najednou.
Vyměníme jednu strunu, naladíme ji přibližně na správný tón a teprve potom pokračujeme další.
Má to několik důležitých výhod.
Především zůstává zachován tah strun na kobylku a klenbu nástroje. Kobylka tedy stále stojí na svém místě a nemusíme znovu řešit její přesnou polohu vůči hmatníku a ozvučným otvorům.
Současně se výrazně snižuje riziko pádu duše.
Ani kobylka, ani duše nejsou v houslích přilepené.
Duše je přesně nalícovaná mezi horní a spodní deskou a drží zde díky svému uložení a vzájemnému působení kleneb nástroje. Pokud povolíme všechny struny, tlak na horní desku se sníží.
U správně postavené duše se obvykle nic nestane. U některých nástrojů ale může být duše záměrně usazena s menším napětím, například z důvodů seřízení a zvukového výsledku. Po úplném povolení strun pak může snáze spadnout.
Poznáme to většinou jednoduše: při pohybu nástrojem slyšíme uvnitř korpusu volně chrastit malý dřevěný kolíček.
Postavení duše už není běžná práce pro hráče. Používá se k němu speciální stavěč duší a její přesná poloha má významný vliv nejen na konstrukční poměry v nástroji, ale také na jeho zvuk a odezvu.
Zejména učitelům hudby, kteří se starají o větší množství školních nástrojů, může dávat smysl naučit se se stavěčem duší pracovat. U běžného hráče ale doporučujeme spadlou duši svěřit houslaři.
Instalace houslové duše pomocí stavěče duší.
Kobylka není k houslím přilepená
Pro začínající hráče je to někdy překvapení.
Dokonce se v dílně občas setkáme s nástrojem, u kterého se někdo pokusil spadlou kobylku „opravit“ tím, že ji přilepil k horní desce – někdy dokonce sekundovým lepidlem. Jindy nám zákazník popisuje spadnutí kobylky jako zásadní konstrukční závadu nástroje.
Ani jedno není správně.
Kobylka není k horní desce nijak přilepená ani jinak mechanicky upevněná.
Je to přesně opracovaný kus javoru, který drží na svém místě tlakem strun. Její nožky jsou přitom jednotlivě a velmi přesně nalícované na konkrétní klenbu konkrétního nástroje. Správné přizpůsobení kobylky je precizní houslařská práce.
Kobylka tedy drží čistě mechanicky.
Pokud sundáme všechny struny, může jednoduše spadnout.
A její opětovné postavení není jen otázkou toho, že ji vrátíme přibližně tam, kde byla. Současně musíme kontrolovat její polohu vůči zářezům ozvučných otvorů, její vystředění vůči hmatníku a její sklon při pohledu z boku.
Právě proto je mnohem jednodušší ponechat ostatní struny natažené a měnit je postupně.
Při výměně strun hlídejte sklon kobylky
Ani při výměně strun jednu po druhé není poloha kobylky úplně bez starostí.
Při natahování a ladění nové struny vzniká v drážce kobylky tření a struna má tendenci tahat horní část kobylky směrem k hmatníku.
Kobylka se tak během výměny může postupně předklánět.
Při správném postavení je její zadní stěna – tedy strana obrácená ke struníku – při pohledu z boku přibližně v pravém úhlu ke klenbě nástroje v místě, kde kobylka stojí. Přední strana kobylky je konstrukčně tvarovaná jinak, a proto podle ní její správný sklon neposuzujeme.
Polohu kobylky doporučujeme kontrolovat během celé výměny a ještě jednou po konečném naladění nástroje.
Pokud je potřeba sklon jemně upravit, kobylku pevně jistíme několika prsty u její základny a její horní část velmi opatrně posunujeme směrem k hmatníku nebo od něj. Nejde o velký pohyb – často stačí skutečně jen nepatrná korekce.
Pokud jste to nikdy nedělali, je dobré nechat si správný postup alespoň jednou ukázat houslařem. Více o poloze kobylky a dalších příznacích špatného nastavení nástroje najdete také v článku Jak poznat, že housle potřebují seřízení.
Důležité jsou drážky v kobylce a horním pražci
Struna prochází dvěma velmi důležitými kontaktními místy: přes horní pražec u kolíčníku a přes kobylku.
Drážka musí být hladká, správně široká a také správně hluboká.
Pokud je drážka v horním pražci příliš hluboká, může se struna po jeho opuštění dostat příliš blízko k hmatníku nebo se jej dokonce dotýkat. Výsledkem může být drnčení prázdné struny.
Opačný extrém také není dobrý. Pokud je drážka příliš mělká a struna leží vysoko nad hmatníkem, musí ji hráč zejména v první poloze zbytečně silně domáčknout. Hra je potom méně pohodlná a může být obtížnější i intonačně.
Správná výška struny nad hmatníkem je tedy přesně nastavený kompromis mezi oběma extrémy.
Stejně důležitá je šířka a tvar drážky. Příliš úzká, ostrá nebo poškozená drážka může strunu svírat, komplikovat ladění a někdy poškodit i její vinutí.
V houslařské dílně drážky podle potřeby upravujeme jemnými kulatými pilníky. Používáme například špičaté jehlové pilníky Glardon Vallorbe, které umožňují vytvořit hladkou a zaoblenou drážku odpovídající průměru struny.
Pro běžného hráče ale samozřejmě není potřeba při každé výměně strun sahat po pilníku.
Jedna velmi jednoduchá věc však stojí za to téměř vždy:
Drážky namažte grafitem z měkké tužky.
Stačí několikrát přejet tuhou po místě, kde bude struna ležet. Tento jednoduchý postup doporučují houslaři i výrobci strun a rozhodně není dobré jej podceňovat.
Grafit funguje jako suché mazivo. Struna pak při ladění snáze prokluzuje drážkou, méně se v ní zachytává a zároveň méně táhne horní část kobylky směrem k hmatníku.
Drážky mažeme na horním pražci i na kobylce.
Podle našich zkušeností je to zvlášť důležité například u houslové struny A, ale doporučujeme grafit použít u všech strun. Velký význam má také u violoncella, kde jsou tahy strun i tření v kobylce podstatně větší.
Stačí obyčejná měkká tužka, například tvrdosti č. 1 nebo jiná dostatečně měkká tuha.
Je to maličkost na několik sekund, která může předejít překvapivě velkým problémůmDrážky str
Horní pražec houslí.
Jak správně navinout strunu na kolíček
Tady už je situace trochu složitější.
Správné navinutí struny totiž nezávisí pouze na tom, kolik vytvoříme závitů, ale také na tom, kde přesně je v kolíčku vyvrtaný otvor pro strunu.
Ideální je, když je otvor umístěn spíše směrem k tenčímu konci kolíčku tak, aby mohla navinutá struna z kolíčku pokračovat k hornímu pražci pokud možno rovně.
Právě směr, kterým struna kolíček opouští, je důležitější než nějaký univerzální počet závitů.
Struna by neměla vést k hornímu pražci pod zbytečně velkým bočním úhlem. Příliš šikmé vedení vytváří další tření a může zhoršovat funkci kolíčku i samotné ladění.
Závity by měly být zároveň uspořádané. Struna by se neměla na kolíčku chaoticky křížit nebo vršit přes sebe.
Poloha otvoru v kolíčku je mimochodem jeden z detailů, které při profesionálním seřízení nástroje někdy upravujeme. Správně navrtané a připravené kolíčky výrazně usnadňují nejen ladění, ale také následnou výměnu strun.
Co když kobylka přece jen spadne?
Především: není to katastrofa.
Pokud všechny struny sundáme a kobylka spadne, musí být při opětovném postavení správně nastavena hned v několika směrech.
Musí stát na správném místě vzhledem k zářezům ozvučných otvorů, být správně vystředěna vůči hmatníku a současně mít správný sklon při pohledu z boku.
K tomu musí obě její nožky přesně dosedat na klenbu nástroje.
Zkušený hudebník nebo učitel si s jejím postavením může poradit. Začátečníkovi bychom ale doporučili obrátit se na houslaře. Pro něj je správné postavení kobylky otázkou několika minut a není důvod riskovat poškození kobylky nebo nesprávné seřízení nástroje.
Pokud společně s kobylkou spadla také duše, návštěva houslaře je už prakticky nutná.
Musí hráč měnit struny sám?
Nemusí.
Vyměnit jednu strunu za druhou není nic mimořádně složitého a hráč, který zná základní postup, to bez problémů zvládne.
Výměna u houslaře má ale jednu výhodu: během několika minut lze zároveň zkontrolovat kolíčky, drážky horního pražce, kobylku, její sklon a případně i další části seřízení nástroje.
Pokud je potřeba, houslař upraví drážku, namaže ji grafitem, správně navine strunu, zkontroluje kobylku a všimne si i problémů, které hráč při běžném používání nemusí zaznamenat.
V naší dílně proto při zakoupení strun jejich výměnu obvykle provádíme zdarma za cenu samotných strun. Při této příležitosti není problém namazat kolíčky nebo udělat drobnou korekci drážek v horním pražci či kobylce.
Totéž platí pro nástroje, které jsme dodávali – od školních a manufakturních houslí až po mistrovské nástroje. Drobné doseřízení kobylky, dohmatu nebo dalších detailů často zabere jen několik minut.
Není tedy potřeba se s problémem doma dlouho trápit. Pokud si nejste jistí, jednoduše se na nás obraťte.
Nejdůležitější pravidlo je jednoduché
Pokud si z celého článku máte zapamatovat jedinou věc, je to tato:
Struny na houslích měňte jednu po druhé.
Zachováte tím polohu kobylky a zatížení nástroje a výrazně snížíte riziko pádu duše.
Při každé nové struně pak zkontrolujte drážky, namažte je měkkou tužkou a během ladění sledujte, zda se kobylka nezačíná naklánět směrem k hmatníku.
Je to několik drobných úkonů navíc, které zaberou jen chvíli, ale mohou předejít problémům, s nimiž se pak v houslařské dílně setkáváme poměrně často.