Jak správně čistit housle a odstranit kalafunu
Čištění houslí nemusí být složité. Ve většině případů k němu nepotřebujeme žádnou chemii, speciální leštidla ani složité postupy. Nejdůležitější je něco mnohem jednoduššího: po každém hraní odstranit čerstvou kalafunu ze strun a laku dřív, než se na nástroji začne hromadit a spojovat s lakem.
Právě zanedbaná vrstva kalafuny patří k věcem, se kterými se v houslařské dílně setkáváme velmi často. Zpočátku jde o jemný bílý prášek, který lze snadno setřít. Pokud ale na nástroji zůstává dlouho, postupně se spojuje se špínou, potem a povrchem laku. Pak už může být její odstranění podstatně složitější.
Co udělat po každém hraní
Po hraní doporučujeme vzít čistý, měkký a suchý hadřík a především otřít:
- struny v místě, kde se jich dotýká smyčec,
- horní desku pod strunami a kolem kobylky,
- hmatník a místa, kde zůstává pot a nečistoty.
Pravidelné odstranění kalafuny měkkým suchým hadříkem doporučují také výrobci strun. Pirastro je uvádí jako základní součást péče o struny a upozorňuje, že zbytky kalafuny je vhodné odstraňovat průběžně.[1]
Samotné struny je dobré hadříkem několikrát pevněji promnout. Při otírání obvykle vydávají nepříjemný pískavý nebo skřípavý zvuk. To může vadit citlivému muzikantskému uchu, ale jde to vydržet.
Čerstvá kalafuna jde ze struny tímto způsobem odstranit překvapivě dobře.
Praktické je mít dokonce dva hadříky. Jeden používat především na struny a místa silně znečištěná kalafunou a druhý na lak nástroje. Nezanášíme tak částečky kalafuny z prvního hadříku zpět do povrchu laku. Tento postup doporučuje například také houslařská dílna Benning Violins.[3]
Jaký hadřík použít
Není nutné kupovat nic zvláštního.
V naší dílně běžně používáme měkkou bavlnu nebo flanel – například čistou, mnohokrát vypranou látku ze starého bavlněného prostěradla. Důležité je především to, aby byla látka měkká, čistá, nepouštěla chlupy a nemohla lak poškrábat.
Velmi dobře fungují také kvalitní mikrovláknové hadříky.
Existují samozřejmě i hadříky vyráběné přímo pro smyčcové nástroje. Například Bellacura nabízí měkký bavlněný lešticí hadřík, podobné pomůcky vyrábí také Kolstein.
Rozhodující ale není značka. Čistý kus dobře vyprané měkké bavlny udělá většinu každodenní práce stejně dobře.
Čistit struny lihem?
Tady začíná být situace zajímavější.
Mezi hudebníky se tradičně používá líh nebo různé tekuté čističe strun. Kalafunu skutečně rozpouštějí velmi účinně. Jenže právě v tom může být problém.
Bohdan Warchal nás před používáním lihu na struny upozorňoval už před lety a firma Warchal dnes tento problém podrobně dokumentuje i ve svých materiálech.
Vinutá struna není hermeticky uzavřená. Mezi jednotlivými vrstvami vinutí jsou velmi malé mezery. Tekutina může rozpuštěnou kalafunu zanést hluboko mezi vinutí a u struny se syntetickým vláknovým jádrem až do jeho struktury.
Warchal tento jev ukazuje na detailních snímcích struny po čištění alkoholem. Rozpuštěná kalafuna neproniká pouze mezi vrstvy vinutí, ale může kontaminovat i samotné vláknové jádro. Výrobce proto tekuté čističe nedoporučuje.[2]
Pro pravidelnou údržbu Warchal doporučuje mikrovláknový hadřík bez tekutých prostředků. Pokud už je kalafuna na povrchu struny ztvrdlá, doporučuje velmi opatrné mechanické odstranění hranou plastové karty, například kreditní karty.[2]
Zajímavé je, že všichni výrobci nejsou stejně přísní. Pirastro připouští použití malého množství speciálního čističe strun, který může obsahovat alkohol. Současně ale výslovně upozorňuje, že se tento prostředek nesmí dostat na lak nástroje a má se používat pouze velmi střídmě.[1]
V naší dílně se proto přikláníme k jednoduššímu a bezpečnějšímu pravidlu:
Pokud struny pravidelně otíráte nasucho, tekuté čištění většinou vůbec nepotřebujete.
Líh nikdy nedávejte na lak houslí
Zatímco u samotných strun lze o některých čisticích prostředcích diskutovat, u laku je naše doporučení jednoznačné.
Líh a běžná rozpouštědla na lak houslí nepatří.
Houslové laky mohou být velmi citlivé. Zvláště tradiční lihový lak může alkohol naleptat nebo přímo rozpouštět. Opatrnost je ale nutná i u olejových laků a zejména u starých nástrojů, kde často vůbec nevíme, jaké materiály, vrstvy a retuše byly během předchozích desetiletí použity.
Rozhodně proto nedoporučujeme experimentovat s lihem, benzínem, acetonem, ředidly nebo běžnými domácími čisticími prostředky. Obdobné doporučení najdeme také v materiálech profesionálních houslařských dílen, které domácí použití alkoholu, acetonu nebo ředidel na nástroji výslovně odmítají.[3]
Stejně tak bychom na housle nepoužívali leštěnku na nábytek, Pronto a podobné výrobky. Smyčcový nástroj není lakovaný stolek.
Poškození laku může vzniknout během několika sekund a jeho oprava může být výrazně náročnější než původní odstranění několika skvrn.
Co dělat, když už líh lak naleptal?
Pokud už se neštěstí stane, nejbezpečnější je okamžitě přestat a nedělat nic dalšího.
Poškozené místo neotírejte, nedrhněte a nesnažte se je zbrkle rozleštit. Nepřidávejte další čisticí prostředek a nepokoušejte se chemickou reakci něčím „neutralizovat“.
Naleptaný lak může být změklý. To, co ještě v první chvíli vypadá jako barevná nebo matná skvrna, lze dalším třením během několika okamžiků změnit v podstatně větší poškození.
Nechte místo tak, jak je, pokud možno se ho nedotýkejte a nástroj přivezte houslaři.
Z hlediska následného restaurování je často mnohem jednodušší řešit původní chemické poškození než poškození, do kterého už majitel zasahoval hadříkem, leštěním nebo dalšími přípravky.
Co když už suchý hadřík nestačí
Pokud kalafunu odstraňujeme pravidelně, suchý hadřík obvykle stačí.
Problém nastává u nástrojů, které se dlouhé měsíce nebo roky nečistily. Kalafuna se může postupně spojit se špínou a povrchovou vrstvou laku. Typická je tmavá nebo šedohnědá vrstva v prostoru pod strunami a kolem kobylky.
V takovém případě už nemá smysl začít nástroj doma drhnout.
Houslař má k dispozici různé chemické i mechanické postupy, pomocí kterých lze nečistoty a starou kalafunu postupně odstranit s co nejmenším zásahem do původního laku.
Někdy je potřeba také přijmout skutečnost, že část kalafuny už s povrchem reagovala natolik, že ji nelze dokonale odstranit bez zásahu do původního laku.
U starších a hodnotnějších nástrojů je vždy důležitější zachovat originální lak než dosáhnout dokonale lesklého povrchu.
Houslař Christopher Jacoby v této souvislosti upozorňuje na další důležitou věc: ani profesionálně vyráběné jemně abrazivní politury nejsou úplně neutrální. Při každém použití odstraňují nepatrné množství povrchového materiálu. U historických nástrojů tedy není žádoucí posedlost maximálním leskem.[4]
Čistič není totéž co leštidlo
Pro smyčcové nástroje existují profesionální přípravky, ale je dobré vědět, co od nich očekáváme.
Některé mají především čisticí účinek, jiné lak spíše ošetřují a leští.
V naší nabídce máme například Čistič laku TOP. Jde o profesionální český přípravek určený k odstranění nečistot a silnějšího nánosu kalafuny. Nanáší se bavlněným hadříkem a po zaschnutí se povrch rozleští suchým hadříkem.
Používáme také čisticí a lešticí polituru JOHA, vyráběnou přímo pro péči o lakované smyčcové nástroje. Je určena k šetrnému čištění a obnovení lesku a výrobce ji uvádí jako vhodnou pro různé typy houslařských laků.
Při práci používáme malé množství přípravku a měkký tampon. Pohybem při leštění se tampon i povrch mírně zahřejí a politura se dobře rozleští.
Ani profesionální leštidla ale není dobré používat bezmyšlenkovitě a příliš často. Každé mechanické leštění nějakým způsobem pracuje s povrchem laku.
U hodnotného nebo starého nástroje je proto lepší méně než více.
A co smyčec?
Po hraní je vhodné suchým měkkým hadříkem otřít také prut smyčce a žabku, na kterých se usazuje kalafuna, pot a nečistoty.
Samotných žíní se naopak pokud možno nedotýkáme prsty. Mastnota z rukou se na ně snadno přenese a na mastném místě potom kalafuna špatně drží.
Pokud jsou žíně silně špinavé, mastné nebo zalepené kalafunou, nedoporučujeme domácí experimenty s lihem, šamponem a podobnými postupy. Často je jednodušší a bezpečnější nechat smyčec odborně vyčistit nebo nově potáhnout.
Nezapomeňte ani na drážky strun
S čištěním strun souvisí ještě jeden drobný detail, který se vyplatí dělat při jejich výměně.
Místa, kde struna prochází drážkou horního pražce a kobylky, doporučujeme namazat měkkou grafitovou tuhou.
Grafit funguje jako suché mazivo, snižuje tření a umožní struně v drážce při ladění plynuleji prokluzovat. Mazání kontaktních míst grafitem doporučuje rovněž Pirastro.[1]
Je to jednoduchá věc, která pomáhá správnému pohybu struny v drážce a zároveň snižuje tah, kterým struna při ladění naklání kobylku. Podrobněji jsme ji popsali v článku Jak správně vyměnit struny na houslích.
Nejlepší čištění je pravidelná prevence
U houslí platí totéž jako u mnoha jiných věcí: čím méně necháme problém vzniknout, tím méně drasticky ho potom musíme řešit.
Po každém hraní tedy stačí:
- nasucho otřít kalafunu ze strun,
- setřít kalafunový prach z horní desky,
- otřít hmatník, krk a místa znečištěná potem,
- očistit prut smyčce,
- nástroj uložit čistý do pouzdra.
Zabere to sotva několik minut.
Pokud už kalafuna nejde jednoduše setřít, lak je matný, ulepený nebo silně znečištěný, nesnažte se problém vyřešit silnějším rozpouštědlem. V tu chvíli je lepší nástroj ukázat houslaři.
Profesionální vyčištění běžně zaneseného nástroje není žádná velká oprava. Často jde o poměrně rychlou součást pravidelného servisu.
A především platí: starý houslový lak nemusí vypadat jako nový, aby byl v pořádku. Patina, drobné stopy používání a přirozené stárnutí k nástroji patří. Cílem péče není vyrobit dokonale naleštěný předmět, ale zachovat nástroj v dobrém stavu pro další desetiletí.
Prameny a doporučená literatura
[1] PIRASTRO GmbH: Maintenance – Advice for String Maintenance. Pirastro, Offenbach am Main, online. Výrobce doporučuje pravidelné odstranění kalafuny měkkým hadříkem; u čisticích kapalin upozorňuje na možný obsah alkoholu a nutnost zabránit jejich kontaktu s lakem.
[2] WARCHAL: What's the Best Way to Care for Our Strings? Warchal, online. Dokumentovaný pokus s čištěním vinutých strun, pronikáním rozpuštěné kalafuny do jejich struktury a doporučením pravidelného suchého čištění mikrovláknem.
[3] BENNING VIOLINS: How to Clean Your Stringed Instrument at Home. Benning Violins, Los Angeles, online. Doporučení dvou suchých hadříků, mikrovlákna nebo vyprané bavlny a varování před alkoholem, acetonem a ředidly při domácím čištění nástroje.
[4] JACOBY, Christopher: Ask the Expert: The Fine Balance Between Grime & Shine. Strings Magazine, January 2015. Autor upozorňuje zejména na postupné ubírání původního laku při opakovaném použití abrazivních politur a doporučuje u silně znečištěných nástrojů zásah profesionála.